Historie

Tělocvičná jednota SOKOL Uhříněves, z.s.

Vznik sokolské jednoty a výstavba sokolovny

Vznik sokolské jednoty v roce 1891 byl výsledkem krystalizace společenského a politického života v posledních dvaceti letech 19. století. V té době se uskutečňovaly výlety vršovického a žižkovského Sokola do Uhříněvsi a okolí, které se nakonec staly iniciativou založení uhříněveské sokolské jednoty. Myšlenku založit v Uhříněvsi Sokol podpořil tehdejší starosta obce Jan Srb, který podepsal provolání k uhříněveským občanům. V čele přípravných prací stáli především akademický malíř a loutkář Ota BUBENÍČEK majitel mlýna Jan MENCL, syn nájemce pivovaru Alois TICHÝ, Josef NYKODÝM, Alfréd PPROCHÁZKA a ze žižkovské sokolské jednoty Karel NEDVĚD. Dne 14. října 1891 byly na schůzi těch, kteří připojili svůj podpis na souhlas se založením Sokola, přečteny a schváleny jednotné stanovy České obce sokolské a podána žádost na místodržitelství, které 22. listopadu 1891 založení jednoty povolilo. Ustavující valná hromada uhříněveského Sokola se konala 6. prosince 1891. Prvním sokolským starostou byl zvolen mlynář Jan MENCL. Jednota měla 68 členů, z toho 4 cvičitele. Cvičení i schůze se konaly v hostinci člena Sokola Františka KOLIHY č. p. 3. Cvičení vedl náčelník Matěj SKOŘEPA.

V roce 1893 byl František KOLIHA nucen zbourat pro nevyhovující technický stav svůj letní sál, čímž jednota ztratila vhodné prostory pro cvičení. Vznikl proto návrh na postavení vlastní tělocvičny. Ustavený stavební odbor vydal dluhopisy v hodnotě 5 zlatých a jejich prodej šel rychle na odbyt. Finance získané z výtěžků plesů, akademií a různých zábav by k pokrytí nákladů nestačily, a tak se hlavním zdrojem financování stavby staly půjčky, za které ručili movití členové jednoty. Byli to především starosta uhříněveského Sokola Jan MENCL, starosta obce Jan SRB, nájemce pivovaru Alois TICHÝ, Jindřich PAČES a Josef NYKODÝM. Zjara roku 1894 jednota zakoupila pozemek a v prosinci 1895 obdržela jako "vánoční dárek" od pražského architekta Eduarda Sochora plány sokolovny. Ještě během zimy 1895 až 1896 byl svezen stavebním materiál (povozy a práce byly vesměs zdarma). Na jaře roku 1896 se započalo stavět. Stavbu, jejíž celkové náklady se ustálily na 7 500 zlatých, vedli starosta jednoty Jan MENCL, učitel František PRKNO, radní Antonín SEMANSKÝ a Antonín WALTER. Na úhradu výše uvedené částky přispěly finančně též obec Uhříněves, místní cukrovar, záložna a další podniky. Již 30. srpna 1896 byla sokolovna slavnostně otevřena.

Stará sokolovna (1892 – jedna z nejstarších fotografií ve sbírkách Uhříněveského muzea)

V upomínku byl vydán památník a pamětní peníz. Otevření bylo spojeno s veřejným okrskovým cvičením pod vedením tehdejšího náčelníka Oty BUBENÍČKA.

V roce 1896 byl založen také samostatný ženský odbor, činnost však prakticky nezahájil. Znovu byl ustaven až v roce 1910. Od toho roku lze zaznamenat aktivní účast žen na tělovýchovné a kulturní činnosti v Uhříněvsi. Starostkou ženského odboru se stala Vlasta TICHÁ. V roce 1916 byl ženský odbor sloučen s mužskou částí a od té doby se žákyně, dorostenky a ženy rovnoprávně podílely na aktivitách jednoty. Dlouholetou náčelnicí jednoty se v roce 1920 stala sestra Marie JIŘINOVÁ, která funkci vykonávala až do doby, než nacisté činnost Sokola zakázali. Ve 20. letech 20. století měly žákyně ve velké oblibě cvičitelku sestru Boženu CHROUSTOVOU, provdanou ZAJÍCOVOU a dorostenky cvičitelku sestru Ludmilu KOTKOVOU, provdanou NOVÁKOVOU. Dlouholetou cvičitelkou dorostenek a pozdější náčelnicí byla sestra Marie PIKOVÁ.

Cvičení sokolských dorostenek ve staré sokolovně (1893)

Výstavba nové sokolovny

Po vzniku samostatného československého státu v roce 1918 značně vzrostl příliv nových členů do Sokola, takže bylo čím dál více jasné, že prostory sokolovny pomalu, ale jistě přestávají kapacitně stačit. Proto byl na podzim roku 1921 ustaven stavební odbor k řešení technických a finančních otázek nastalé situace. Protože se mu však nepodařilo vyřešit především otázky týkající se financování, byla celá záležitost odložena. Až na podzim roku 1924 se valná hromada Sokola k této záležitosti znovu vrátila a rozhodla ustavit tzv. "Družstvo pro vybudování sokolovny" jako výdělečnou organizaci pro získání potřebných finančních prostředků. Hlavním iniciátorem byl tehdejší náčelník sokolské jednoty Dr. Ing. Zlatko BILIAN pozdější dlouholetý ředitel Školního zemědělského závodu (dnes Výzkumný ústav živočišné výroby). Družstvo založené počátkem roku 1925 dosáhlo postupně 253 členů především ze sokolských řad, ale i nečlenů Sokola.

Hlavním zdrojem příjmů se mělo stát provozování biografu ve stávající sokolovně. Byl založen biografický odbor a současně byl znovu oživen i odbor dramatický, který se stal základem budoucího velmi úspěšného sokolského amatérského divadla. Předpokladem bylo získání licence pro biograf a adaptovat stávající sokolovnu. Finanční prostředky do počátku ve výši 20 tisíc korun zapůjčila sokolská jednota. Při zadním vchodu do sokolovny byla přistavěna promítací kabina, promítací plátno bylo umístěno na stěnu s hlavním vchodem a zařízeno na pravidelné vysouvání do výšky. Pro každé divadelní představení bylo vždy postaveno pódium u stěny, kde bylo i biografické plátno. Nepohodlné bylo, že po každém představení se muselo pódium odstranit, aby se v tělocvičně mohlo bez problémů cvičit. Při divadelních a filmových představeních byl vchod vždy ze zadní strany sokolovny od pivovaru.

Tato opatření ovšem znamenala určitá omezení tělocvičné činnosti. V její prospěch, alespoň pro letní období, se započalo s budováním letního cvičiště, pro které byl získán pozemek u obory za dnešní základní školou. Byly zde zřízeny šatny a kuželník. Postupně přibyla i železná konstrukce pro tělocvičné nářadí, atletická dráha, kurt pro odbíjenou a tenisové kurty. Letní cvičiště bylo dobudováno v roce 1926. Do čela Družstva pro vybudování sokolovny byl v lednu 1925 ustaven Dr. Emil RATHOUSKÝ, odborný rada ministerstva vnitra, který pomohl k urychlenému získání biografické licence. Místopředsedou byl zvolen Mistr Jindřich BUBENÍČEK, který současně vedl divadelní odbor, biograf vedl Václav PODRACKÝ. Mezi další činovníky družstva patřil Ing. Antonín SALAČ, který připravoval hudební doprovod k tehdy němým filmům a dirigoval k tomu účelu sestavenou hudební skupinu. Dále to byli zejména Dr. Ing. Zlatko BILIAN, stavitel Karel RATHOUSKÝ, spolumajitel pivovaru Jaroslav TICHÝ, který v závěru činnosti družstva přijal jeho vedení, Tomáš ROUČKA a další. V dalším průběhu se postupně členy Družstva stali účetní biografu Zdeněk VESELÝ, Ferdinand BUBENÍČEK, Josef FELTL Alois JANOUŠEK a další. Své funkce i potřebnou práci všichni vykonávali zdarma ve prospěch rychlého získání potřebných finančních prostředků. Biografická licence byla Družstvu přidělena v červenci 1925 a 20. září se konalo první představení českého filmu "Za svobodu národa", při obsazení všech 238 míst, která byla v sále k dispozici.

Legitimace Antonína KALOUSE, člena Družstva pro vybudování sokolovny z roku 1925

Vzhledem k poměrně značné režii při provozování biografu se nedařilo získat potřebné finanční prostředky pro výstavbu nové sokolovny v předpokládané době. Hlavními věřiteli v té době byly sokolská jednota a místní záložna. V roce 1929 tak nastala aktuální otázka, zda vystavět novou sokolovnu na letním cvičišti nebo zvolit raději přístavbu k stávající sokolovně. Bylo rozhodnuto, aby byl od obce zakoupen pozemek i za cenu dalšího zadlužení. Předpokládalo se, že nový biografický a divadelní sál přinese brzy větší výnos a stará sokolovna bude sloužit především ke cvičení. Pozemek byl zakoupen za 114 tisíc korun a člen jednoty Ing. arch. KREDBA vypracoval stavební plány na přístavbu spojenou se starou budovou zvýšeným jevištěm v místech hlavního vchodu do stávající sokolovny. V srpnu roku 1930 byla schválena půjčka u místní Občanské záložny, která byla kryta směnkou se závaznými podpisy 28 členů jednoty, z nichž každý ručil 10 000,- Kč. Všichni členové Sokola se zavázali k roční dani 40,- Kč nebo složili hotově po 800,- Kč bezúročně a místní pivovar půjčil 50 000,- Kč. Stavební práce byly zadány místním řemeslníkům a stavbu vedl stavitel Karel RATHOUSKÝ. S ohledem na tehdejší hospodářskou krizi zaměstnal na stavbě především nezaměstnané členy sokolské jednoty.

S výstavbou se začalo počátkem roku 1931. Již v září téhož roku byla nová budova slavnostně otevřena. Celkový náklad včetně pozemku dosáhl 800 tisíc korun. Slavnosti k otevření budovy byly zahájeny 27. září 1931 tělocvičnou akademií. Dne 28. září ráno byla na místním hřbitově uctěna památka padlých a zemřelých bratří a sester, v 10 hodin byla zahájena v novém sále za účasti mnoha pozvaných hostí i bývalých členů jednoty, kteří se z Uhříněvsi odstěhovali, slavnostní valná hromada jednoty. Řada z těch, kteří se nemohli dostavit osobně, poslala pozdravné projevy. Z nich byly přečteny krásné vzpomínky Mistra Oty BUBENÍČKA, který stál u zrodu jednoty v roce 1891, byl mezi prvními cvičiteli a několik let působil jako náčelník jednoty. Slavnostní projev přednesl starosta jednoty bratr Václav KOLIHA a promluvila řada dalších hostí. Bylo přečteno znění listu, v němž byla připomenuta práce těch, kteří se o stavbu zasloužili. List spolu s dokumentací stavby byl vložen do schránky. Tu vsadili do kamene z Tyršova rodiště a ten pak zazdili v hlavním sále nové sokolovny. V souvislosti s adaptací sokolovny na počátku 21. století byl kámen ze zdi vyjmut spolu se schránkou s dokumenty. Kámen i schránka, včetně jejího obsahu, jsou trvale uloženy v Uhříněveském muzeu. Slavnost otevření nové sokolovny pokračovala odpoledne, kdy proběhla v novém sále dětská veselice a večer taneční zábava.

Činnost nového zvukového biografu byla za velkého zájmu návštěvníků slavnostně zahájena českým filmem "Fidlovačka", který se promítal ve dnech 3. až 5. října 1931. U promítačky stál, jako po celou dobu němého filmu, bratr Vojtěch PIK.

Sokolské divadlo zahájilo svoji činnost na novém moderně vybaveném jevišti hrou Ladislava Stroupežnického "Naši furianti" za bezplatné účasti předního člena činohry Národního divadla v Praze Mistra Jana Vávry v roli radního Buška. O výpravu a originální dekorace se postaral Mistr Jindřich Bubeníček a představení režíroval Čeněk KOUDELA. Do konce roku 1931 byly pod vedením stejného režiséra ještě sehrány další dva kusy, a to náročná inscenace dramatu Gabriely Preissové "Její pastorkyňa" a komedie "Popelka Patsy".

Výbor Sokola a cvičitelský sbor před novou sokolovnou (1932)

Účast členů uhříněveské jednoty na IX. Všesokolském sletu v roce 1932 nám připomíná společná fotografie členů výboru Sokola a cvičitelského sboru ve slavnostních sokolských krojích. První zleva sedí starosta bratr Václav KOLIHA, v horní řadě druhý zleva stojí náčelník bratr Jan LINHART, po jeho pravici bývalý náčelník bratr Dr. Ing. Zlatko BILIAN, ve druhé řadě druhý zleva je poslední starosta Sokola při ukončení jeho činnosti po roce 1948 bratr František JIŘINA. V dolní řadě uprostřed sedí náčelnice sestra Marie JIŘINOVÁ, po její levici pak dlouholetá cvičitelka žákyň sestra Božena ZAJÍCOVÁ, rozená CHROUSTOVÁ.

K doplnění historie přístavby nové sokolovny je vhodné připomenout, že dne 23. září 1934 v rámci Dne brannosti byla na budově sokolovny odhalena pamětní deska Sokolů-legionářů. Desku odhalil za hojné účasti občanstva tehdejší náčelník Československé obce sokolské Dr. Miroslav KLINGER, který byl i hlavním řečníkem pří této příležitosti.

V období 2. světové války byla činnost Sokola na pokyn nacistických okupantů zastavena, členové našli útočiště ke sportovnímu a kulturnímu využití v řadách Dělnické tělovýchovné jednoty.

Po válce byla činnost sokolské jednoty opět obnovena, ale bohužel ne na dlouho. Dne 20. března 1948 došlo z rozhodnutí Ústředního akčního výboru Národní fronty k tzv. sjednocení tělovýchovy. Na počátku prázdnin se konal ještě poslední Všesokolský slet a pak se již jednota sloučila s DTJ a vznikla tu Tělovýchovná jednota Uhříněves, která kupodivu až do listopadových změn roku 1989 měla oficiální název Tělovýchovná jednota Sokol Uhříněves, i když o tom "pravém" Sokole, se nesmělo moc hovořit.

Po změně politických poměrů v roce 1989 byla činnost Sokola opět obnovena až v roce 1992. Bohužel se již nepodařilo dosáhnout takové úrovně, jako měla jednota před válkou. Byla již jiná doba. V rámci jednoty působily oddíly badmintonu, cvičení rodičů s dětmi, skupiny historického šermu, rockové hudební skupiny a cvičení seniorů. Kulturní činnost úspěšně reprezentoval amatérský divadelní spolek "UCHO" (Uhříněveští chudí ochotníci). Prostory obou tělocvičen byly dále pronajímány pro kroužky karate pro školní mládež, pro baletní skupinu soudobého tance Jiřího Rebce, pro sálovou kopanou a nohejbal. Velký sál se občas příležitostně měnil v tržnici, kde se prodával levný textil a spotřební zboží. Sál sloužil též jako zkušebna pro operní pěvce. Vzhledem ke své velikosti byl jediným prostorem, kde se konaly větší kulturní a společenské či politické akce.

V roce 2000 bylo zvoleno nové vedení České obce sokolské, které ihned změnilo usnesení porevolučního vedení ČOS. To umožnilo jednotlivým jednotám mít vlastní právní subjektivitu a svobodně nakládat se svým majetkem. Vedení ČOS z roku 2000 usnesení zrušilo a jednotám přikázalo do roku 2002 subjektivitu zrušit a tím přijít o dispoziční právo. Uhříněveská jednota tak neučinila a spolu s desítkami jednot tak byla od roku 2003 vyloučena z řad ČOS a dodnes stojí mimo ni. V této době byl starostou především Ing. Jan JIŘINA, kterého krátce vystřídal Jiří ŠTOČEK, aby byl vystřídán Ing. Miroslavem EŠNEREM. Již za působení starosty Jiřího Štočka začalo být členům výboru jasné, že údržba a provoz obou budov sokoloven je stále větším a větším problémem.

Budova uhříněveské sokolovny v neutěšeném stavu před přestavbou na multikulturní centrum koncem 20. století

Z vedení městské části přišel návrh, že ta novou sokolovnu odkoupí a vybuduje tu moderní kulturní centrum. Brzy se však ukázalo, že odkoupení pouze nové sokolovny není realizovatelné, protože obě budovy jsou propojeny elektrickým, vodovodním a plynovým rozvodem. Proto přišel ze strany městské části nový návrh na odkoupení obou budov a vybudování moderního multikulturně-sportovního centra. Po různých peripetiích byla již za vedení starostky Ing. Marie KOTKOVÉ schválena kupní smlouva mezi jednotou a městskou částí Praha 22. V letech 2006 až 2009 obě budovy sokoloven prošly náročnou generální rekonstrukcí.

V bývalé nové sokolovně bylo vybudováno moderní multikulturní Divadlo U22. To měla v letech 2009 – 2012 pronajata umělecká agentura pana Jaroslava Capandy, následně v letech 2012 – 2014 měl divadlo v nájmu známý herec Bolek Polívka a ve staré sokolovně zřízeny moderní šatny a sociální zařízení. Od roku 2015 má budovu Divadla U22 pronajat Dům dětí a mládeže Dům UM pod vedením ředitele Romana Urbance, který zde kromě kroužků pro děti a mládež pořádá i divadelní a filmová představení.

Přestavba sokolovny na multikulturní centrum Divadlo U22 v roce 2006

Na základě kupní smlouvy má TJ SOKOL Uhříněves starou sokolovnu za 1 korunu ročně pronajatu na léta 2009 až 2049 a zde cvičí její oddíly badmintonu, ping-pongu, floorballu, žen a cvičení rodičů s dětmi. V dopoledních hodinách pronajímána na cvičení tělesné výchovy základních škol, v odpoledních hodinách na cvičení aerobiku, jógy a kroužku karate pro školní mládež. Nadále při jednotě působí výše zmíněný divadelní spolek "UCHO".

V současné době má TJ Sokol cca 110 členů a nadále pracuje výbor jednoty pod vedením starostky sestry Ing. Hany NOVÁKOVÉ. Ve výboru dále pracují místostarostka sestra Vlasta LUSTIGOVÁ, jednatel bratr Milan PAVLICKI, hospodář bratr Ing. Michal KLICH, sestra Stanislava DROZENOVÁ a bratři Karel KOLÁŘ a Petr KOŘÍNEK. Kromě správy budovy staré sokolovny a podpory DS "UCHO", pořádá jednota poznávací zájezdy a kulturně společenské akce (Den matek, Noc sokoloven apod.) pro členy a sokolské příznivce. Jednota nemalou finanční částkou ve výši 50 000,- Kč přispěla na toto 3. doplněné vydání publikace "Uhříněves a okolí" v roce 2023 ke 110. výročí povýšení městyse Uhříněvsi na město.

Uhříněveské Divadlo U22 v pozadí s rekonstruovanou starou sokolovnou

Interiér uhříněveského Divadla U22

Stará budova sokolovny a její nádherný interiér

Jak šel čas - přehled událostí TJ Sokol Uhříněves od roku 1891 do současnosti.

1891
Za pomoci TJ SOKOL Žižkov a Královské Vinohrady založena TJ SOKOL Uhříněves.

1892
Členstvo TJ SOKOL Uhříněves tvoří pouze muži a dorostenci, kteří cvičí v sále restaurace pana Františka Kolihy.

1893
Vydány dluhopisy v hodnotě 5 000 zl. za účelem postavení vlastní sokolovny.

1894
Zakoupen pozemek od pana Rathouského.

1895
V prosinci odsouhlaseny plány pana Eduarda Sochora, který je jednotě věnoval zdarma jako vánoční dárek.

1896
V zimních měsících dobrovolníci sváželi materiál na stavbu sokolovny, která začala zjara následujícího roku. Dne 30. 8. 1896 byla sokolovna slavnostně otevřena. Stavba si vyžádala náklady cca 7 500 zl.

1910
V rámci jednoty založen ženský odbor.

1911
Založena DTJ.

1913
V rámci jednoty založen oddíl žactva.

1916
Z rozhodnutí ČOS sloučen ženský odbor s jednotou v jeden samostatný celek s poměrným zastoupením výboru.

1919
Splacen dluh za stavbu sokolovny.

1921
Členské základně byla uložena daň ve formě bezúročné půjčky, aby byly získány prostředky na přístavbu tělocvičny případně na zakoupení letního cvičiště.

1922
Založena TJ SOKOL Kolovraty.

1923
Položen základní kámen k přestavbě Michnova paláce na budoucí Tyršův dům v Praze.

1924
Odkoupen pozemek na nové letní cvičiště za oborou. Bylo ustaveno družstvo pro rozšíření sokolovny.

1925
Přistavena kabina pro promítání kina v sokolovně, v hledišti 238 míst k sezení, úprava letního cvičiště nákladem 18 000,- K, zřízeny šatny, kulečník a celkové oplocení.

1926
Najata hostinská místnost "U Rosů" pro čítárnu SOKOLA.

1928
Dne 4. 11. se deputace TJ SOKOL zúčastnila otevření Lidového domu - tělocvičny DTJ.

1929
Udeřily kruté mrazy, které přerušily od ledna do února cvičení v sokolovně. Cvičení bylo obnoveno až v březnu. Z důvodu epidemie záškrtu bylo v listopadu přerušeno cvičení žactva. Cvičení bylo obnoveno v prosinci. Na letním cvičišti byla zřízena studna a 2 tenisové kurty. Na stavbu nové budovy biografu byl za hotové zakoupen pozemek za 114 000,-K.

1930
Akademický malíř Jindřich Bubeníček daroval jednotě svůj obraz Stará sokolovna. Od občanské záložny vzata půjčka na dostavbu biografu. Vystavena závazná směnka, ručilo se soukromým majetkem a zavedena povinná stavební daň pro členy ve výši 40,- K.

1931
V březnu položeny základy ke stavbě biografu. Dne 28. 9. budova biografu slavnostně otevřena valnou hromadou v novém sále. Zde byl zazděn pamětní list pod Tyršovu desku. Současně proběhly oslavy 40 let trvání jednoty a 35 let od otevření sokolovny. Celkové náklady na stavbu biografu a pořízení pozemku činily 800 000 K. Prvním promítaným filmem ve dnech 3. až 5. října byla Fidlovačka.

1932
V červenci byl postaven na letním cvičišti hlídací domek. Vzata půjčka od některých členů 10 000 K. Dne 28. 10. odhalena na letním cvičišti busta Dr. M. Tyrše u příležitosti jeho nedožitých 100. narozenin.

1933
Akademický malíř Jindřich Bubeníček jmenován čestným členem jednoty a byl mu předán diplom. Na budově biografu odhalena pamětní deska padlým sokolům v době 1. světové války - Jiří Koliha, Antonín Assman, Jaroslav Růžička a Antonín Lemberka.

1935
Akademický malíř Jindřich Bubeníček daroval jednotě 4 znaky zemí českých, které pro příležitostnou výzdobu nové sokolovny zvláště vypracoval. Dne 9. 8. akademický malíř Jindřich Bubeníček zemřel. Tenisový oddíl postavil nákladem 500K na letním cvičišti šatnu.

1936
Vypukly spory v mužské složce jednoty. Dr. Zlatko Bilian daroval jednotě prsť z Terronského bojiště, která byla uložena do schránky ve zdi staré sokolovny.

1937
Vyloučen bratr Štýbr pro delikt proti zákonu.

1938
Konal se X. Všesokolský slet. Jednota měla již 255 členů. Dne 29. 9. se konala Mnichovská konference - mobilizace, školení branné výchovy, zacházení s plynovými maskami, samaritánské kurzy.

1939
Počet členů 165 mužů a 96 žen celkem 261 bez dorostu a žactva.

1940
Na pokyn ČOS jednáno o sloučení s DTJ. Budova staré sokolovny byla značným nákladem adaptována.

1941
Dne 13. 4. výměrem Okresního soudu v Říčanech byla činnost jednoty zastavena a jmění bylo "zajištěno". V říjnu byla jednota zcela zrušena a rozpuštěna. Při zastavení činnosti měla jednota celkem 262 členy z toho 164 mužů a 98 žen.

1942 - 1944
TJ SOKOL Uhříněves neexistovala.

1945
Na 14.5. svolána první schůze předválečného předsednictva jednoty. Jednotě nebyla vrácena budova biografu a jako všechna ostatní kina byla dána do správy státu. Dne 30.6. se konala řádná volební valná hromada. Sokolská knihovna (beletrie) v tisícové hodnotě byla i se skříněmi věnována obci. Knihy odborné, vzdělávací a dramatické byly ponechány jednotě.

1946
V září proběhla oslava 50 let od otevření staré sokolovny a 55 let od založení jednoty. Byl uspořádán archiv.

1948 - 1991
TJ SOKOL Uhříněves byla součástí sjednocené tělovýchovy spolu s DTJ pod názvem Tělovýchovná jednota SOKOL Uhříněves

1992
Začala obnova jednoty, na valné hromadě 7.7. byla podána žádost o přijetí do ČOS. Starostou zvolen Ing. Rejzek. Dne 27. 10. jednota přijata do ČOS a sokolský majetek byl vydán Středočeské župě Jana Podlipného.

1993
Začátek rozběhu činnosti jednoty.

1994
Po abdikaci Ing. Rejzka starostou zvolen Ing. Jan Jiřina. Koncem roku byl Ing. Rejzek vyloučen z řad členů jednoty.

1995
Veškeré nemovitosti jednoty byly župou převedeny na jednotu smlouvou o bezplatném převodu vlastnictví nemovitostí z 10.5. - právní účinek vkladu do katastru nemovitostí od 24.5.

1996
Dne 30.8. se konalo slavnostní shromáždění v kinosále ke 100. výročí otevření staré sokolovny.

1997
Jednota vyloučena z řad ČOS. Bylo jí přiděleno nové IČO a schváleny nové stanovy. Byla odstraněna převážná část náletových dřevin na letním cvičišti.

1998
Účast jednoty na oslavách 85. výročí povýšení Uhříněvsi na město. Založení divadelního souboru UCHO a jeho vstup do řad jednoty.

2000
Potvrzení vlastní právní subjektivity VH.

2001
Dne 22.6. a 29.9. rómský ples na velkém sále bez problémů. Oprava fasád obou budov a výměna oken za plastové (hrazeno Místním úřadem). Dne 31.12. rómský Silvestr na velkém sále bez problémů.

2002
Změna stanov - zanikne-li jednota, majetek připadne Městské části Praha 22 - Uhříněves.

2004
Rekonstrukce spadlého výklenku ve staré sokolovně. Nová podlaha tělocvičny a předsálí ve staré sokolovně. Jednání s MČ Praha 22 o prodeji budov. Odstoupení bratra Jiřího Štočka z funkce starosty jednoty.

2005
V lednu dokončena smlouva s MČ o prodeji budov a smlouva o pronájmu staré sokolovny na 40 let. Obě smlouvy schválila valná hromada 27.2.2005.
Dne 25.11. Pořádal ÚMČ Praha 22 posezení pro seniory, kde jsme se rozloučili s oběma budovami sokolovny. Vyklizení prostor, třídění věcí a jejich stěhování proběhly v měsíci prosinci a firma Polabská stavební s.r.o. zahájila stavební práce.

2006
Zjištění, že na adrese sokolovny má, bez souhlasu jednoty, zapsané své sídlo v obchodním rejstříku firma RADOK SC s.r.o. Oddálení podepsání kupní a nájemní smlouvy mezi jednotou a MČ Praha 22. Zástupci firmy byli nedostupní a na adresách společníků uvedených v obchodním rejstříku nikdo nebydlel. Později bylo zjištěno, že majitel firmy je ve výkonu trestu. XIV. všesokolský slet - naší jednotu reprezentovaly sestry Blanka Zajícová a Věra Linhartová.

2007
Změny v kupní smlouvě dodatkem - posunuty termíny realizace vzhledem k problémům vyvolaným firmou RADOK SC s.r.o. - schválila valná hromada 10.3.2007.

2009
Na valné hromadě 21.3. bylo z pléna navrhnuto sestrou V. Bechyňovou, aby jednota poskytla dar 500 000,- Kč na restaurování obrazu hlavního oltáře kostela Všech svatých. Návrh valná hromada schválila (13 pro, 1 hlas proti - bratr Jiří Štoček, 1 hlas se zdržel - bratr starosta Ing.M.Ešner). Proti tomuto usnesení podal bratr Štoček na výbor jednoty žalobu, jejíž součástí byl protest proti platnosti volby výboru této valné hromady. Po zjištění, že naše stanovy neumožňují poskytnout tento dar byla na 28.11. svolána mimořádná valná hromada, která zrušila rozhodnutí o daru na opravu obrazu. V měsíci říjnu proběhla kolaudace rekonstruovaných sokoloven a o víkendu 3. a 4. října byl pořádán den otevřených s průvodcem. Byl prodán pozemek katastrální číslo 104 MČ Praha 22. V prosinci byl zahájen provoz obou budov - divadla a tělocvičny.

2010
Na valné hromadě dne 20.2.2010 byly provedeny mimořádné volby starosty (Ing.Novotný), změna výše členských příspěvků ze 100,- na 200,- Kč (děti a důchodci 50%). Odstoupení sestry P. Prchalové z funkce jednatelky. Dne 29. 6. 2010 byla na žádost 1/3 členů jednoty a 2/3 členů řádně zvoleného výboru jednoty svolána mimořádná valná hromada, která provedla personální změny - pro hrubé porušování stanov zbaven funkce Ing.Novotný, jednota do další řádné valné hromady pracovala bez starosty. Do výboru byla zvolena sestra S. Drozenová a do revizní komise sestra Ing.O.Jandová. Bratr Štoček zaslal výboru 3 dopisy hanobící místostarostku sestru Ing.M.Kotkovou (jsou přílohou materiálů mimořádné valné hromady).

2011
Na valné hromadě dne 26.2.2011 byla podle stanov zvolena smírčí komise. Urážlivé dopisy bratra Štočka výboru byly označeny jako neslučitelné s obecně platnými pravidly slušného chování a sokolskou ctí a vedly k jeho vyloučení z řad jednoty. Instalace protihlukových dveří mezi divadlem a tělocvičnou.

2012
Na valné hromadě dne 25.2.2012 byly projednány a schváleny nové stanovy jednoty. Změny byly jak formální, tak věcné (z důvodu nadbytečnosti se zrušil náčelník, náčelnice a vzdělavatel). Nové stanovy nahrazují tyto funkce prakticky vedoucími oddílů. Do prostor tělocvičného sálu byla umístěna rekonstruovaná pamětní deska legionářům, která byla před rekonstrukcí budovy velkého sálu sňata a uložena v prostorách uhříněveského muzea. Ve dnech 1.- 6. července 2012 se v Praze konal XV. Všesokolský slet, představoval vyvrcholení oslav 150. výročí založení SOKOLA. Hromadného cvičení seniorů, tzv. Věrné gardy, se za naši jednotu zúčastnily sestry Blanka Zajícová a Věra Linhartová.

2013
Divadelní soubor UCHO oslavil v tomto roce 15 let od svého založení. K tomuto výročí připravili členové souboru ve foyeru Divadla D22 retrospektivní výstavu podrobně dokumentující činnosti
v jednotlivých letech. Bratr Štoček se odvolal proti vyloučení z řad TJ SOKOL k místně příslušnému soudu. Soud rozhodl, že vyloučení bratra Štočka je neplatné z důvodů procesních chyb. Z těchto důvodů soud nedospěl k projednávání jeho vyloučení. Rozsudek soudu byl vzat na vědomí a bratr Štoček zůstává nadále členem jednoty.

2014
Na valné hromadě dne 22. 2. 2014 proběhla volba nového výboru jednoty. Divadelní soubor UCHO pokračoval v úspěšné prezentaci svých her také v okolních obcích. V souvislosti se změnou provozovatele Divadla U22 (od 1. 7. 2014 DDM Praha 10 - Dům UM) došlo k dohodě o rozdělení příjmů ze společně pořádaných akcí rovným dílem. Do sokolovny bylo zakoupeno nové vybavení - žíněnky, karimatky a míčky pro cvičení žen.

2015
Naší snahou je být tradičním spolkem s moderní náplní a nabízet aktivity širšímu spektru členské základny k obohacení těla i duše. Z toho důvodu bylo rozhodnuto o pořádání jednodenních výletů pro členy jednoty a případně jejich hosty. První cesta se uskutečnila v období adventu do Vídně s cestovní kanceláří KIWI a velice se líbila. Jednota poskytla příspěvek ve výši 6.000,- Kč na pořízení plátna pro nově otevřené kino v budově Divadla U22.

2016
120 let od data položení základního kamene ke stavbě Uhříněveské sokolovny. Téhož roku byla také sokolovna slavnostně otevřena. Oslavy 700 let narození krále a císaře Karla IV. toto výročí upozadily, nicméně TJ Sokol v Uhříněvsi žije a Sokolovna čestně plní své poslání. 

Dále se uskutečnily 2 výlety:  Výlet do Lednice a Podzimní Štiřín

2017
Uskutečnily se 3 výlety:  Výlet na zámek Orlík a Zvíkov,  Výlet Salzburg a Dendrologická zahrada v Průhonicích

2018
1.- 6. 7. 2018, se v Praze uskutečnil XVI. Všesokolský slet 2018. Tohoto sletu se zúčastnila členka našeho spolku Blanka Zajícová, které bylo 86 let. Zúčastnila se všech sletů co kdy byly.

20. výročí založení UCHA bylo oslaveno velmi důstojně nově nastudovanou hrou
"Ze života hmyzu" a filmovým dokumentem, co všechno jednotlivým hercům přinesla "práce" v UCHU, jakož i výstavou fotek ze všech her hraných za 20 let svého působení.

Uskutečnilo se  7 velmi vydařených výletů, a to:
Výlet na jarní výstavu cibulovin - Flora Olomouc,  Ondřejovská hvězdárna a Hrusice,  Večerní prohlídka zámku Konopiště,  Českosaské Švýcarsko,  Výlet do Sezimova ústí a Českého Krumlova,  Výlet do Vranova nad Dyjí a rakouského Retzu  a  Advent v Míšni a na pohádkovém zámku Moritzburg.

2019
Uskutečnilo se 6 výletů do "Břevnovského kláštera" s návštěvou místního pivovaru
 - do "Břevnovského kláštera" s návštěvou místního pivovaru;
 - do "Bechyně a Třeboně" s návštěvou Schwarzenberská hrobky a plavbou po           rybníku Svět;
- na Kvildu a  do Železné Rudy a lanovkou na nejvyšší vrchol Bavorského lesa a celé Šumavy Velký javor "
- na Masarykovo a Wilsonovo nádraží - vládní salonky, historická budova Národního muzea"
- Kroměříž - perla Moravy a zámecké zahrady,  arcibiskupský zámek a jeho skvostné zahrady - Květnou a Podzámeckou
- Adventní Budyšín a Zhořelec - s prohlídkou historického centra obou měst a návštěvou adventních trhů.

V prázdninových dnech proběhl generální úklid Sokolovny

DS UCHO připravilo - PO-PO-LES neboli Pochod pohádkovým lesem, 
"Stezka odvahy dobra a zla" a  "Živý Betlém"

2020

Od března byla vyhlášena karanténa kvůli pandemii koronaviru. Byly zavřeny školy, obchody a také tělocvičny. Jarní vlna trvala až do června, od října proběhla druhá vlna, mnohem větší a opět byla vyhlášena karanténa. Do konce roku se tělocvična už neotevřela. Stagnovala i činnost naší tělocvičné jednoty.

Dne 18. 11. 2020 byla podepsána smlouva o prodeji pozemku tak, jak bylo schváleno valnou hromadou.
MÚ pozemek využije výhradně ke zpřístupnění veřejnosti, na vybudování veřejného prostoru, stavby veřejné vybavenosti či stavby pro služby sloužící veřejnosti, zejména pak občanům MČ Praha 22. 

2021

V roce 2021  probíhal ve znamení pandemie. V sokolovně došlo k výměně a vylepšení osvětlení a 23.7.2021 byla provedena kolaudace opravy podlahy v tělocvičně (bylo provedeno vytmelení, obroušení a vyspravení parket, nové vyhotovení čar a výměna poškozených lišt.